Po té co vyšel článek o cenách v Thajsku, tak přišlo mnoho dotazů zaměřených na trvalejší život v Thajsku. Je to velmi reálný nápad. Ovšem je dopředu počítat s úskalími a překážkami. Podívejme se na to v pár bodech.
Chci koupit byt
Cizinec může vlastnit byt. Ale je zde omezení – cizinci mohou vlastnit maximálně 49% bytů v dané oblasti.
Příklad – bytovka má 100 bytů. Cizinci mohou vlastnit maximálně 49 bytů, zbytek musí vlastnit Thajští občané nebo thajské firmy.
Tento problém je natolik známý, že realitky u nabídek uvádějí i parametr “vlastněno cizincem“. Pokud to prodává cizinec, tak je jasné, že v dané oblasti není překročen limit . Nebo je maximální, ale vaší koupí se poměr nezmění (přechází to z cizince na cizince).
Tím se hodně komplikuje samotné hledání. Nehledě třeba na to, že kupní smlouva bude v Thajštině. Bez překladatele a anglicky mluvícího právníka rozumějícímu thajským zákonů se neobejdete.
Kupuji dům nebo pozemek
Tady jsme skončili rovnou na začátku. Dům ani půdu jako cizinec vlastnit nesmíte. Prvním řešením je to napsat na Thajského občana – což nedoporučuji. Druhým řešením je založit thajskou firmu (klasicky s.r.o) a napsat to na ni. Jelikož tento trik byl velmi známý, tak se v posledních letech thajská vláda začala zajímat o firmy, které nevykazují žádnou činnost a pouze vlastní nemovitosti.
Práce v Thajsku
Možná vás dostaly ceny bytů – kupní cena začíná v desítkách tisíc, nájem od pětistovky.
Zatím se ale skrývá jejich příjem. Průměrný plat v Thajsku je 5 000 Kč/měsíc.
Pro porovnání možností – barmanka bere 4 700 Kč, servírka 4 800 Kč, recepční 5 000 Kč, sekretářka 6 000 Kč.
Na druhou stranu jsem ale jednou slyšel o nabídce zaměstnání v restauraci za 6 000 Kč/měsíc. I když teda majitel vyžadoval abyste pracovali sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně a se čtyřmi dny dovolené na měsíc. A místo bylo stejně hned obsazené.
To že neumíte ani slovo thajsky vás na trhu sráží ještě níž.
Podnikání v Thajsku
Jako cizinec můžete vlastnit maximálně 49% thajské firmy. Zbytek musí být v místních rukách. Thajská byrokracie vás děsit vůbec nemusí – stejně bez úplatků ani tu firmu nezaložíte. Stejně tak se proplatíte všemi styky s úřady.
Další problém je neznalost “místních zvyklostí“.
Třeba si otevřete bar. A…
Po druhé hodině noční nesmí být žádná venkovní hudba, výrazné osvětlení a taky je tady nulová tolerance drog. Samozřejmě noční život končí v šest ráno, všude řve hudba, blikají a svítí světla… . Posledních několik let nebyl jediný problém a nikoho to nezajímalo.
Nedávno byl pro jednu oblast dosazený nový velitel policie.
První noc se udělal razie v jedné části města. Okamžité zavření barů, prohledání všech osob, zadržení provozovatelů… . A tak probraly všechny bary. Desítkám barů byly dány vysoké pokuty, desítky jich bylo donuceno zavřít na týden až měsíc. Druhý den se udělala razie v jiné části.Každý večer do jiné oblasti vjeli desítky policistů a kontrolovali důsledné dodržování klidu.
Takovéto kontroly probíhaly celý týden. Poté ze dne na dne – všechno opět otevřené až do rána, hlasitá hudba a v ulici ani jeden policista.
Nový velitel si potřeboval dupnout, ukázat že je tady, majitelé přesměrovali svoje “tea money” (podíl ze zisku) k novému veliteli a podniká se dál.
A to je jen slabý příklad od těch, co vás mají v podnikání chránit. Bez znalostí poměrů je zde velmi těžké zahájit jakékoliv podnikání.
Na druhou stranu…
Rozhodně ale nechci podnikání srážet. Jsou tady tisíce lidí, kteří se živí sami (někdy mi připadá, že je jich víc než zaměstnaných). Z pár desek udělají stůl, nakoupí trička, kalhoty, postaví to ulici a mají živnost. Nebo si koupí stánek na kolečkách, jezdí po městě a prodávají jídlo. Nebo ovoce. Nebo plyšové hračky. Nebo obchází pláže a nabízejí padělané značkové hodinky…cokoliv vás napadne.
Na takovéto úrovni obživa není problém. Problém je, když chcete něco rozjet ve velkém a s vlastními zaměstnanci.
Žijte v Thajsku, pracujte v Evropě
Pokud se vám Thajsko libí, zařiďte si víza, pronajměte si byt a užijte si báječný pobyt. Pracujte na internetu pro evropskou firmu/na evropskou živnost. Pokud to budete myslet seriózně vážně, tak do toho můžete po vyzkoušení jít naplno – začít můžete změnou občanství.
Poloviční řešení “pracovní vízum” cestou rozhodně není.
Dobrá zpráva nakonec – občané České republiky mají od roku 2012 možnost získat dvě občanství (české + zahraniční).
Má zkušenost, že podnikání v zkorumpované zemí není taková hrůza jak se na první pohled zdá. Prvně je třeba si uvědomit, že korupce je všude. V těch poctivějších zemích jsou ale její výhody přístupné jen velmi úzké skupině lidí. Korupční chování je nebezpečnější a úplatky proto mnohem dražší. V zemí s velkou korupci je možnost koupit si úředníka dostupná všem, korupce je levná a transparentní. Odbourává problémy se špatnými zákony. V takových zemích vlastně korupce vytváří opravdové tržní prostředí, které je ve finále spravedlivější než v zemích s nízkou mírou korupce.
Já jsem si prošel něčím podobným, kdy jsem si myslel, že tahle země je k životu super, ale podnikat tady nikdy nebudu. Postupem času jsem začal chápat o čem to je. A čím dál víc se snažím být ekonomický aktivní i v zemí, kde žiji.
Rozvinutá korupce je náhodou skvělá věc.
V ČR když uděláte přestupek, tak vám berou body a platíte pokutu. Ke korupci se dostanou jen ti s kontakty nebo vysokým postavením.
Naopak v Thajsku má možnost každý. Pokud vás na motorce zastaví policista bez přilby, tak máte dvě možnosti. Za prvé vytáhnout 250 Kč, předat a pokračovat dál (korupce). Nebo souhlasit s pokutou (která bude 150 Kč) a podstoupit něco, o čem jsem slyšel.
Nezkušený turista na motorce, bez přilby, zastavený policistou. Nevěděl jak to chodí, takže chtěl platit pokutu (která se platí na stanici). Nejdřív čekal 30 minut na místě, zatímco policista zastavoval další motorky a auta. Pak ho následoval přes celé město na stanici (20 minut). Tam předal doklady a čekal (40 minut). Po vyřízení pokuty chtěl zpět své doklady – jenomže ten policista se vydal do města chytat další lidi a doklady vzal s sebou. Takže 2 hodiny objíždění města a jeho hledání.
Ve výsledku tedy zaplatil o 100 Kč méně, udělal to správně, ale přišel o víc než 3 hodiny času. Jsem si jistý, že po této zkušenosti vždy zaplatí na místě a nějakou pokutou nebo ježděním na stanici se vůbec nevzrušuje.
Jinak je vtipné, jak policisté, kteří mají jeden z nejnižších platů v Thajsku, mají ty nejluxusnější domy v celém městě.
A jak to udělat v případě, že by mě živil internet? Daně atd. A co se týká toho občanství, k tomu je zapotřebí co? Děkuji.
Pokud budeš pracovat na internetu a v Thajsku budeš jen na “dovolené” (tj. max. 2 měsíce, následně si obnovíš turistická víza na další 2 měsíce). Takže v Thajsku jsi jen na dovolené, daně platíš standardně v Česku.
Získat občanství je šíleně těžké (alespoň pokud jsi mladý) – v tom případě lze zůstat déle pouze na studijní vízum či neustále prodlužovaná turistická víza. Jedna z nejreálnějších možností pro Čechy je důchodcovské vízum (více než 55 let, dokázat měsíční příjem nad 25 000 Kč, nebo 500 000 Kč na účtu). A dokud jsi zde jako turista, tak daně neplatíš.
Tak to aspoň říkají zákony. Nicméně jejich národní zapálenost pro úplatky… 🙂 )) (alespoň jsem slyšel o získání toho důchodcovského víza bez dokazování příjmu/majetku, nevím jestli by to šlo zařídit pro mladší lidi)